Vývoj Facebooku, Instagramu a TikToku v ČR (2024–2025) a nové trendy

Sociální sítě v Česku dospěly do fáze, kdy už nebojují o každého nového uživatele, ale o jeho pozornost. Facebook je dál nejmasovější kanál, Instagram rychle roste a TikTok si razí cestu k dospělým; všechny tři však spojuje éra krátkých videí, umělé inteligence a budování komunit namísto pouhého „post-nákupu“. Kdo v roce 2025 vsadí na autentický videoobsah, chytrou kombinaci organického a placeného dosahu a zapojí fanoušky do dialogu, získá v segmentu služeb konkurenční náskok. Pojďme se podívat na aktuální statistiky.

Počet uživatelů a uživatelská aktivita

Nejpopulárnější sociální sítě v ČR podle podílu internetové populace (AMI Digital Index 2024). Vyobrazené podíly ukazují, že YouTube a Facebook dosahují ~90 %, Instagram ~63 %, Pinterest ~44 %, TikTok ~34 % atd.

• Penetrace sociálních sítí: Na začátku roku 2024 mělo v Česku účet na některé sociální síti přibližně 8,05 milionu lidí, což odpovídá 76,7 % celkové populace. Na začátku roku 2025 to bylo srovnatelných ~7,99 milionu účtů (74,8 % populace) – změna souvisí spíše se úpravou metodiky výpočtu než reálným poklesem. Český statistický úřad uvádí, že v roce 2024 používalo sociální sítě 63 % Čechů starších 16 let (cca 5,5 milionu lidí), přičemž za poslední čtyři roky vzrostl podíl uživatelů o 9 p.b. (z 54 % v roce 2020 na 63 % v 2024). Jinými slovy – růst uživatelské základny se zpomaluje, protože sociální sítě jsou již blízko nasycení populace.
• Demografie: Sociální sítě už nejsou jen doménou nejmladších – každodenně je používá 80 % českých internetových uživatelů napříč generacemi. Nejčastěji jsou na síti samozřejmě mladí 16–24 let (až 99 % z nich), ale i ve věku 45–54 let používá sociální média 73 % populace dané kohorty. Dokonce i senioři 55+ pronikají na sítě (téměř dvě třetiny lidí nad 60 let je využívají denně ), ač u 75+ je penetrace zatím jen 6 %. Facebook tak už není „mrtvý“ ani pro starší – aspoň jednou týdně si ho otevřou 4 z 5 Čechů nad 18 let. Celkově 56 % Čechů 16+ lze na Facebooku zasáhnout každý den. Instagram má denní zásah okolo 25 % a týdenní lehce nad 40 % dospělé populace. TikTok si týdně pouští 16 % dospělých Čechů, ale v mladší skupině 18–35 let je to už každý třetí. Z hlediska počtu účtů patří v ČR k největším platformám YouTube (~90 % internetové populace), Facebook (~87–89 %) a Instagram (63 %). TikTok se se odhadovaným podílem ~34 % populace (včetně mladších 18 let) zařadil do první pětky nejoblíbenějších sítí. Jeho rozšíření ovšem v uplynulém roce rostlo pomaleji než u Instagramu (a dokonce i Pinterestu). To naznačuje, že Instagram v Česku stále dynamicky získává nové uživatele (řádově + několik procentních bodů ročně) a dotahuje Facebook v aktivitě, zatímco TikTok si upevňuje hlavně mladší publikum.
• Doba strávená na sítích: Průměrný český uživatel (18+) tráví na sociálních sítích něco přes 1 hodinu denně. Podle průzkumu AMI Digital Index sice došlo 2023→2024 k mírnému poklesu ze 147 na 144 minut denně (pravděpodobně vlivem většího zapojení starších skupin, které netráví tolik času online), nicméně jiný zdroj zaznamenal meziročně +1 % nárůst délky denního času. V zásadě tedy platí, že celkově je doba strávená na sítích stabilně vysoká. Mladá generace Z vykazuje nejvyšší hodnoty – kolem 3,5 hodiny denně u lidí do 27 let – zatímco například lidé 55+ stráví na sociálních sítích průměrně 50 minut denně (u nich ovšem meziročně šlo o nárůst ~5 %). Uživatelé dnes na sítě chodí častěji, byť po menších úsecích času, což koresponduje se trendem konzumace kratšího obsahu.
• Organická interakce a engagement: se rostoucím množstvím obsahu napříč platformami jsou uživatelé stále vybíravější v tom, čemu věnují pozornost. Už nejde o bezduché scrolování – lidé sledují méně stránek, a interagují jen se obsahem, který pro ně má skutečnou přidanou hodnotu (zábavnou, inspirativní či edukativní). To pro firmy znamená, že udržet organický dosah a zapojení je obtížnější a vyžaduje kvalitní, relevantní příspěvky. Pokud firemní profil ožívá jen při snaze něco prodat, uživatelé to rychle přestanou sledovat. Naopak budování vztahu se publikem skrze komunitu a dialog se stává nezbytností pro dosažení solidní organické interakce (viz níže). Celkově tak v období 2024–2025 platí, že organický dosah u běžných příspěvků klesá (např. průměrný organický reach facebookové stránky je okolo 2–5 % fanoušků, u Instagramu cca 4 % ) a většina příspěvků bez placené podpory osloví jen zlomek publika. Výjimkou je obsah, který algoritmy vyhodnotí jako vysoce zajímavý či virální – zde stále existuje šance prorazit i organicky k širokému publiku, zejména u formátů jako Reels a TikTok (viz další sekce).

Vývoj formátů obsahu a organický dosah

• Dominance krátkých videí: Hlavním obsahovým trendem 2024–2025 je pokračující “tiktokizace” sociálních sítí, tedy příklon ke krátkým, dynamickým videím orientovaným na zábavu a jednoduché sdělení. Virální krátká videa se z TikToku rozšířila v podobě Reels na Instagram a Facebook a pronikají dokonce i na profesní sítě (formát vertikálních videí „klepe na dveře LinkedInu“ ). Platformy upřednostňují videoobsah ve svých algoritmech, protože u něj dokáží udržet pozornost uživatelů déle – např. Instagram v roce 2024 opět prodloužil maximální délku Reels a algoritmicky jim umetá cestu k nadprůměrným dosahům oproti jiným formátům. Cílem je udržet uživatele co nejdéle v aplikaci (kdo déle kouká, ten víc utrácí). Pro firmy to znamená, že video formát (krátký i delší) je klíčový pro dosažení maximálního organického zásahu – marketingová doporučení „dělejte videa, ideálně kratší“ nadále platí. Zároveň však Instagram i další sítě experimentují se delšími videi a kombinovanými formáty (např. video podcasty) ve snaze nabídnout pestřejší obsah a udržet různé cílovky. Důležité je dodat, že vertikální videa mají výrazně lepší schopnost zaujmout – podle dat z marketingových studií má 90 % vertikálních videí (Reels, TikToky, Shorts) vyšší míru dokoukání než horizontální formáty. Krátká videa obecně považuje 38,8 % zákazníků za nejrelevantnější typ obsahu, což je nejvíce ze všech formátů.
• Reels, Stories vs. klasické příspěvky: Na Instagramu i Facebooku došlo v uplynulém roce k určité transformaci feedu – videa Reels zaplavily uživatelské zdi a staly se účinným způsobem, jak oslovit i uživatele, kteří profil nesledují. Reels mohou stále dosahovat 2× vyššího zhlédnutí než statické posty (Meta je masivně protěžuje), avšak jak se formát zaplnil obsahem, jejich organický dosah už není tak „nekonečný“ jako v začátcích – podle jedné analýzy poklesl průměrný reach Reels v roce 2023 o ~50 % oproti roku 2022. Přesto zůstávají nejvýkonnějším organickým formátem na Instagramu. Klasické foto příspěvky a odkazy zaznamenávají zásah výrazně menší a často se bez placené podpory neobejdou. Příběhy (Stories) si nadále drží popularitu pro každodenní obsah, ale slouží spíše k udržení vztahu se stávajícími sledujícími než k zásahu nových. Jejich síla je v interaktivitě – ankety, kvízy, otázky a další nástroje ve Stories umožňují snadno vtáhnout publikum do děje a získat zpětnou vazbu. Pro firmy v sektoru služeb mohou být Instagram Stories výborným kanálem pro budování vztahu (např. rychlé dotazy, ankety na preference zákazníků, pohledy do zákulisí apod.), zatímco Reels a TikTok videa slouží k oslovování nových potenciálních zákazníků skrze zábavný či užitečný obsah. Důležitá je také kombinace formátů – odborníci doporučují kombinovat trvalejší obsah ve feedu (např. edukativní infografiky, reference) se krátkými autentickými Reels ze zákulisí, aby značka působila lidsky a zároveň odborně.
• Autenticita a kvalita obsahu: V éře přesycení obsahu vítězí ten, kdo nabídne autentický a hodnotný obsah. Uživatelé rychle rozpoznají prvoplánovou reklamu nebo generický příspěvek – takovým věnují pozornost stále méně. Naopak obsah, se kterým se mohou ztotožnit (reálné příběhy zákazníků, pohled do zákulisí firmy, ukázky každodenní práce), buduje mnohem silnější vztah ke značce. Značky by se tedy měly soustředit spíše na kvalitu před kvantitou – místo zahlcení publika čtyřmi průměrnými posty týdně může být lepší publikovat jen jeden špičkový, dobře promyšlený příspěvek. Pro zvýšení organického zásahu také funguje využití interaktivních prvků a výzev: lidé ochotněji reagují na obsah, který je vtáhne (soutěže, Q&A, výzvy typu „challenge“ apod.). Například na TikToku je osvědčenou strategií podporovat UGC – vyzvat uživatele k tvorbě obsahu (např. skrze populární hashtag výzvy) a poté jejich výtvory sdílet či amplifikovat. Celkově platí, že virální potenciál v roce 2025 více závisí na kreativitě a relevanci obsahu než na velikosti fanouškovské základny. Díky algoritmickému šíření se může i profil se minimem sledujících dostat k tisícům až statisícům uživatelů, pokud obsah trefí aktuální trendy a zájmy publika. Firmy by proto neměly slepě lpět na honbě za followery – důležitější je obsah, který lidé skutečně chtějí sdílet a sledovat.

Efektivita placené propagace na jednotlivých platformách

• Role placené propagace: Vzhledem k omezenému organickému dosahu je pro firmy (B2C i B2B služby) stále důležitější podporovat klíčový obsah placeně. Sociální sítě se už dlouho řídí modelem „pay-to-play“, zejména Facebook – ten bez reklamy doručí firemní příspěvek jen zlomku fanoušků. Meta (Facebook + Instagram) zůstává v roce 2024/25 dominantní reklamní ekosystém: v globálním měřítku na něj připadá přes two-thirds of social ad spend (např. v USA šlo v 1. pol. 2024 na Facebook a Instagram více než 75 mld. $ – přes 2/3 výdajů na sociální reklamu ). I v Česku směřuje značná část rozpočtů do reklam na Meta platformách, protože nabízejí široký zásah napříč věkovými skupinami (Facebook oslovuje spíše starší, Instagram mladší dospělé). Pro sektor služeb, kde často nejde o impulzivní nákup, ale o budování důvěry, jsou reklamy Meta vhodné také díky pokročilému cílení – stále je možné relativně přesně zacílit specifické publikum (např. určitou lokalitu, demografii, zájmy). Nicméně je otázkou, jak dlouho to vydrží, protože tlaky regulátorů na omezení microtargetingu rostou. Facebook se svými robustními daty o uživatelích dlouho umožňoval extrémně detailní cílení (např. „žena samoživitelka 30 let z Karviné se zájmem o jezdectví“ ), ale do budoucna se mohou některé citlivé okruhy z reklamních nástrojů vytrácet. I tak ale platí, že reklama na Facebooku/Instagramu je velmi účinná pro brand building i výkon – od propagace příspěvků, přes lead ads sbírající kontakty (např. pro konzultační firmy či vzdělávací kurzy), až po lokálně cílené kampaně (vhodné pro např. zdravotnické kliniky či realitní makléře v určitém regionu).

• Instagram vs. Facebook: Instagram Ads v posledních letech nabraly na významu a pro mnoho oborů (módní služby, beauty, gastronomie, cestování atd.) jsou dokonce efektivnější než Facebook – zejména díky vizuální povaze platformy a vyššímu zapojení mladšího publika. Instagram v ČR dohání Facebook i v počtu uživatelů, takže již nejde jen o doplněk, ale plnohodnotný kanál. Globální data ukazují, že průměrný engagement rate na IG je vyšší a formát Reels Ads či Stories Ads může dosahovat výborných výsledků v proklikovosti i povědomí o značce. U Facebooku naopak stále dobře fungují odkazové reklamy (Click-To-Website) a videospoty pro široký zásah, zejména chcete-li zasáhnout i věkovou kategorii 40+. Pro B2B služby, které často potřebují zasáhnout úzce vymezené publikum manažerů či firem, může být Facebook vhodnější díky staršímu publiku (ne všichni rozhodovači jsou na TikToku či IG aktivní). Ceny za proklik či CPM se liší podle odvětví, ale obecně v roce 2024 rostou – se vyšší konkurencí inzerentů na IG Reels se postupně stírá dřívější „výhoda nižší ceny“. Stále však platí, že dobře optimalizovaná placená kampaň (s využitím správného formátu a cílení) dokáže na Meta platformách přinést měřitelné výsledky a návratnost investice.
• TikTok reklama: TikTok Ads se během 2024 etablovaly jako třetí zásadní hráč. Počet inzerentů na TikToku roste a platforma vylepšuje reklamní možnosti – zavedla formáty jako Spark Ads, které umožňují využít organický obsah tvůrců a zesílit ho placenou podporou. Výhodou TikToku je stále relativně nižší saturace reklamou oproti Meta, což může znamenat výhodnější CPM a ochotnější publikum (uživatelé berou reklamy jako součást feedu podobnou obsahu tvůrců). Některé služby (např. vzdělávací kurzy, finanční poradenství pro mladé) hlásí z TikTok kampaní překvapivě dobrý ohlas díky kreativnímu pojetí. Nevýhodou je, že tvorba TikTok reklamy vyžaduje specifický kreativitní přístup – klasický korporátní spot zde neuspěje, je potřeba autentická, zábavná kreativita zapadající do trendů. Také konverzní chování je na TikToku jiné: uživatelé méně často odcházejí z aplikace na externí web, takže pro B2B firmy zaměřené na leady může být účinnější využít TikTok spíše pro zvýšení povědomí nebo směrovat uživatele k interakci v rámci platformy. Celkově ale efektivita placené propagace na TikToku roste a stále více firem (i poskytovatelů služeb) testuje, jak na této síti oslovit novou generaci klientů.

• Meziroční srovnání výkonnosti: Co se týče trendu, ceny reklam obecně rostou (inflace cen za zásah) a výkonnost lehce klesá, což nutí inzerenty optimalizovat a hledat nové cesty. Na přeplněném Facebooku klesá míra prokliku u mnoha oborů, zatímco Instagram a TikTok nabízejí vyšší míru zapojení (např. video reklamy na IG a TikToku generují více komentářů a sdílení než statické formáty ). Firmy v segmentu služeb by měly porovnávat ROI napříč platformami – např. zda za stejné peníze získají více poptávek z Facebook Lead Ads nebo z kampaně se influencerským videem na TikToku. Zajímavým zjištěním je, že influencer marketing (byť organický či barterový, ne čistě placená reklama) se stal součástí rozpočtů i B2B firem – více viz sekce trendů. Obecně ale Meta zůstává základem placených kampaní a TikTok se profiluje jako doplněk, který může v některých segmentech zazářit (nebo naopak selhat, pokud se obsah „netrefí“). Klíčové je proto testovat a měřit – každá platforma může přinést jiné výsledky v závislosti na povaze služby a cílovce.

Odlišnosti dle typu služeb (B2C vs. B2B, odvětvová specifika)

Sociální sítě lze úspěšně využít napříč různými servisními odvětvími, ale strategie a vhodné formáty se liší. Přestože detailní veřejná data podle odvětví nejsou široce dostupná, lze vysledovat některé vzorce a osvědčené přístupy:

• Vzdělávání a koučing: Firmy poskytující kurzy, školení či osobní rozvoj hojně využívají videocontent. Krátká videa se ukázkami tipů „zdarma“ (např. jazykové školy dávající minilekce na IG Reels/TikToku, kariérní kouč sdílející trik týdne) dokážou zaujmout a přivést publikum, které následně konvertuje na placené služby. Pro vzdělávací sektor je také typické budování komunity – skupiny na Facebooku pro studenty, živá vysílání Q&A, diskuse pod příspěvky. Například jazykové online kurzy v ČR často mívají FB skupinu pro studenty, kde lektoři odpovídají na dotazy a udržují engagement. Instagram je vhodný pro vizuálně atraktivní tipy (např. infografiky slovíček, motivační citáty), TikTok pak pro virální edukativní skeče. Placená propagace zde cílí hlavně podle zájmů (osobní rozvoj, studium) a věku – např. jazykové kurzy pro teenagery spíše přes IG/TikTok, pro profesionály přes Facebook/LinkedIn.
• Zdravotnictví a wellness: Zde hraje roli důvěra a odbornost. Mnoho klinik, lékařů či fitness trenérů využívá Facebook k pravidelné komunikaci (příspěvky se vysvětlením zákroků, odpovědi na dotazy v komentářích) – Facebook je totiž oblíbený u starší i střední generace, která zdravotní služby čerpá nejvíce. Instagram je efektivní pro před/po ukázky, edukativní infografiky o zdraví, příběhy klientů či lékařů (Stories z ordinace, Reels se rychlými zdravotními tipy). TikTok si pomalu nachází místo i v tomto odvětví – mladí lékaři a medici v ČR začali točit populární videa bořící mýty o očkování, fyzioterapeuti ukazují cviky atp. Tyto formáty mohou zvýšit povědomí i prestiž pracoviště. U citlivých témat (zdraví) je však klíčová autenticita a odbornost – služby musí komunikovat citlivě a vyvarovat se dojmu „laciné show“. Placená reklama je ve zdravotnictví často omezená regulacemi, ale lze využít např. propagaci příspěvků se odborným obsahem nebo cílit na lokální okruh (např. „okolí Brna, ženy 25–45, které se zajímají o kosmetické služby“ pro estetickou kliniku).
• Realitní a finanční služby: Sektory jako reality, pojišťovnictví, finanční poradenství tradičně hodně spoléhají na osobní kontakt a budování důvěry. Na sociálních sítích se jim osvědčuje kombinace odbornosti a osobního brandu. Například realitní makléři v ČR často provozují YouTube kanály se video-prohlídkami nemovitostí, které dále sdílí přes Facebook. Instagram využívají k prezentaci životního stylu a brandu (např. ukázka hezkých interiérů, předání klíčů spokojeným klientům ve Stories apod.). Někteří pokrokoví makléři se pustili i do TikToku – krátké prohlídky „nejzajímavější nemovitosti týdne“ nebo vtipná videa z terénu mohou zaujmout širší publikum. Finanční poradci a právníci mají citlivější pozici – nemohou snadno „tancovat na TikToku“, ale mohou využít formát edukativních videí: např. rychlé právní tipy „co dělat, když…“ nebo finanční mini-rady (formou Reels se titulky). Takový obsah buduje expertní image a osloví organicky lidi řešící danou situaci. Na Facebooku lze také vstupovat do odborných skupin (např. realitní investoři, rodiče řešící hypotéky apod.) a nenásilně tam přispívat radami – tím si odborník získá jméno a může získat klienty. Odvětví finanční/právní služby ale více těží z LinkedInu pro B2B networking; na FB/IG fungují spíše, pokud jsou personifikované (osobní značka odborníka). Placená reklama v těchto oborech cílí na životní situace (např. propagace služby „refinancování hypotéky“ na uživatele 30–45 let, kteří nedávno změnili rodinný stav) – zde opět vyniká Facebook díky datům. U realit lze využít IG pro krásné vizuály domů se proklikem na web (IG už umožňuje i formáty pro realitní katalogy).
• Poradenství, konzultační a B2B služby: Tyto firmy (např. IT konzultace, marketingové agentury, právní kanceláře) tradičně spoléhají hlavně na LinkedIn a osobní networking. Facebook a Instagram ale mohou posloužit pro HR marketing (nábor, budování employer brandu) – ukázat firemní kulturu fotkami a videi ze života firmy, představit tým atd. Některé konzultační firmy provozují i Facebookové stránky zaměřené na komunitu (sdílení článků, diskuse nad aktuálními trendy). Instagram u B2B služeb funguje, pokud je vizuálně pojatý – např. poradenská firma může sdílet infografiky se daty z průzkumů, krátké video insighty od CEO apod. TikTok v B2B zatím používá málokdo, ale výjimky se najdou – třeba technologický startup může skrze TikTok ukázat inovativní firemní kulturu a přitáhnout mladé talenty, nebo právník může zkusit popularizovat právo mezi mladými formou odlehčených videí. Klíčové je ale vyhodnotit, zda cílovka služeb na dané síti je – např. majitele firem a manažery spíše oslovíte přes Facebook (kde jsou jako soukromé osoby) nebo LinkedIn, zatímco širokou spotřebitelskou veřejnost (např. u účetních služeb pro živnostníky) lze zasáhnout i humorným videem na TikToku, které odkáže na nabídku bezplatné konzultace. Influencer marketing v B2B zde znamená spíše spolupráci se respektovanými odborníky (např. známý ekonom propagující konferenci poradenské firmy na své FB stránce). Data ukazují, že B2B sektor začíná influencerům přicházet na chuť – v globálním měřítku využilo v roce 2023 nějakou formu influencerské spolupráce 85 % B2B marketérů. V ČR to zatím není tak rozšířené, ale trend míří vzhůru.

(Poznámka: Uvedené příklady jsou ilustrativní a mohou se lišit firma od firmy. Důležité je vždy analyzovat, kde se pohybuje vaše cílová skupina a jaký styl komunikace v daném oboru funguje.)

Nové trendy 2025 pro firmy poskytující služby

Rok 2025 přináší několik klíčových trendů na sociálních sítích, které jsou relevantní i pro firmy v segmentu služeb (od lokálních B2C služeb po velké B2B konzultanty):

• Pokračující „tiktokizace“ obsahu: Krátká, svižná videa orientovaná na zábavu budou nadále dominovat feedům. Očekává se, že všechny platformy (včetně dosud konzervativnějších) se přizpůsobí stylu TikToku – obsah bude více distribuován dle témat a zájmů než dle sledování stránek. To znamená, že i nový či menší profil může získat velký dosah, pokud vytvoří trendující obsah. Pro firmy je to výzva tvořit stručný, poutavý a vtipný obsah, který má šanci se virálně šířit. Zároveň se budou platformy snažit udržet uživatele déle – např. mohou podporovat delší videa, video podcasty apod., aby rozšířily cílové skupiny (např. generace X raději delší formát než 10sekundové klipy). Videoformáty všeho druhu – od 10sekundových Reels po hodinové rozhovory – tedy budou klíčové.
• Důraz na komunitu a zapojení vs. jen prodej: Marketing se posouvá od jednostranného „push“ (reklama, výzva k nákupu) směrem ke komunitnímu marketingu. Lidé nechtějí být jen zákazníci, chtějí mít pocit, že patří ke značce jako do klubu. Aktivní online komunita (např. facebooková skupina fanoušků, komunita okolo influencerů značky, diskuzní fórum) se ukazuje jako klíč k loajalitě – 85 % marketérů tvrdí, že budování online komunity bude v roce 2025 zásadní pro úspěch. Pro firmy to znamená více investovat do dialogu se sledujícími: reagovat na komentáře (ideálně veřejně i do soukromých zpráv), vytvářet příspěvky vyzývající k diskusi, oceňovat nejvěrnější fanoušky (např. vyhlásit „fanouška měsíce“ apod. ). Tento přístup posiluje vztah a udržuje pozornost publika i ve chvílích, kdy zrovna nic neprodáváte. Komunitní marketing je obzvlášť cenný pro služby, kde hraje roli důvěra a reference (např. maminky sdílející zkušenosti se dětským kroužkem v diskuzní skupině, podnikatelé vyměňující si rady ohledně účetnictví atd.).
• AI generovaný obsah a automatizace: Umělá inteligence (AI) zasáhla i do správy sociálních sítí. V roce 2024 začaly platformy nasazovat AI nástroje do reklamních systémů i pro tvorbu obsahu – např. Meta integrovala funkce pro automatické generování variací reklam, úpravu formátů videa z fotek atd.. Pro marketéry je AI „nový kolega“ – 75 % z nich říká, že jim AI pomáhá být kreativnější a 72 % potvrzuje, že obsah vytvořený se pomocí AI má lepší výsledky. Trendem 2025 bude využívat AI pro rutinní práce: brainstorming nápadů, psaní návrhů textů, titulkování videí, generování klipů (např. nástroje jako Opus Clip automaticky vystřihnou několik Reels z jednoho delšího videa ). Zároveň roste význam AI v optimalizaci kampaní – chytré algoritmy samy vyhodnocují, která kreativita funguje, a tu více zobrazují. Pozor na úskalí: odborníci varují, že přemíra AI může vést k zániku autentičnosti – pokud „jedna AI bude tvořit obsah a druhá na něj reagovat“, vytratí se lidskost a uživatele přestane sítě bavit. Proto se doporučuje AI využívat jako pomocníka, ne jako náhradu tvůrce. Ideální je nechat si od AI pomoci se nápady a efektivitou, ale finální obsah polidštit vlastním hlasem. Originalita a lidský tón komunikace budou v roce 2025 možná ještě cennější, protože představují protiváhu k všudypřítomnému generickému AI obsahu.
• Influencer marketing a tvůrci v B2B i B2C: Spolupráce se influencery zůstává na vzestupu, jen se mění její podoba. V oblasti B2C služeb (např. cestovky, kosmetické salóny, gastronomické služby) jde stále o populární cestu, jak získat důvěryhodné doporučení – ovšem firmy budou více dbát na etiku a reputaci influencera. V roce 2024 vstoupila v platnost přísnější pravidla pro označování reklamních spoluprací a společnosti si uvědomují riziko, že kontroverzní influencer může poškodit image. Do budoucna lze čekat dražší spolupráce (ceny influencerů rostou se poptávkou ) a důraz na měření výsledků – firmy chtějí jasně vidět, co jim investice do influencera přinesla. Zajímavým trendem je růst influencer marketingu v B2B: firmy, které prodávají služby jiným firmám, začínají spolupracovat se oborovými osobnostmi (např. konzultační firma se spojí se populárním řečníkem na LinkedIn, IT firma se YouTube tvůrcem, který dělá recenze technologií). Globálně se z B2B influencer marketingu stává uznávaná disciplína, protože i rozhodovatelé sledují obsah na sítích a dají na doporučení lidí, které respektují. Pro B2B služby v ČR to v roce 2025 znamená zvažovat třeba spolupráci se mikroinfluencery (specialisty) na tvorbě odborného obsahu, webinářů, rozhovorů atd. – zkrátka využít vliv tvůrců k posílení vlastní credibility a dosahu.
• Autenticita, UGC a sociální důkaz: V záplavě profesionálně připravených kampaní a AI generovaného obsahu bude pro služby konkurenční výhodou autentičnost. Platí mantra „Autenticita je nový luxus“ – uživatelé ocení, když komunikace firmy působí lidsky, ne strojeně. se tím souvisí i využívání obsahu tvořeného uživateli (UGC) – firmy stále častěji sdílí například reálné zkušenosti zákazníků, fotky a videa od klientů (samozřejmě se jejich svolením). U služby je to ideální forma „reference“ moderní doby. Například restaurace může repostovat fotku hosta z Instagramu, advokát může natočit video se zpětnou vazbou klienta (pokud to povaha služby dovoluje), školící agentura zveřejní příběh úspěšného absolventa kurzu atd. UGC a autentický obsah obecně buduje důvěru lépe než sebelepší reklamní slogan. Proto trendem 2025 je zapojovat komunitu do tvorby obsahu – dělat soutěže o nejlepší fotku, ptát se na názory a ty pak citovat v příspěvcích apod.
• Social commerce a konverze přímo na sítích: Přestože e-shopy jsou jiný segment (a v dotazu vyloučeny), stojí za zmínku trend, že sociální sítě stále více integrují nákupní funkce. Social commerce – tedy nákup přímo v aplikaci (Instagram Shop, TikTok Shop) – nabývá na významu. Ač služby typicky „neprodáváme v košíku“, tento trend je relevantní například pro prodej vstupenek, rezervace, objednání jízdenky, zakoupení dárkového voucheru apod. Uživatelé si zvykají, že vše pořídí bez opuštění sítě. Podle globálních predikcí 69 % marketérů věří, že do konce 2025 překoná social commerce klasické webové e-shopy. Pro firmy v oblasti služeb to znamená, že by měly sledovat možnosti, jak zjednodušit konverzi na sítích – např. využít tlačítko „Rezervovat“ na Instagramu, umožnit objednání služby přes Facebook stránku, zapojit jednoduché chatboty pro domluvu schůzky atd. I v B2B prostředí se objevují experimenty, kdy např. konzultační firma nabídne přímé objednání hodinové konzultace skrze Instagram (využitím prokliků ve Stories se předvyplněným formulářem).
• Další inovace a technologie: Na obzoru jsou i nové technologie jako AR/VR na sociálních sítích – například Instagram testuje AR filtry pro vyzkoušení produktu, což by v budoucnu mohlo fungovat i pro služby (třeba virtuální prohlídka hotelu). Nástup Web3 a decentralizovaných platforem zatím v mainstreamu v ČR nehraje roli, firmy spíše soustředí energii na stávající velké sítě. Ovšem stojí za zmínku revival komunitních sítí – i český Seznam oznámil, že vzkřísí síť Lidé.cz jako platformu pro zájmové komunity. To vše zapadá do trendu budování menších uzavřených komunit jako protiváhy globálním megaplatformám.

Shrnutí a doporučení pro firmy v segmentu služeb

Na základě výše uvedené analýzy lze shrnout několik hlavních poznatků a doporučení:

1. Sociální sítě jsou nadále klíčovým marketingovým kanálem – V letech 2024–2025 se používání Facebooku, Instagramu a TikToku v ČR dále rozšiřuje napříč generacemi. Facebook zůstává největší sítí (cca 5–7 mil. aktivních uživatelů) a nelze ho ignorovat ani v roce 2025 – přítomností firmy na Facebooku „nic nezkazíte“, zvláště chcete-li oslovit širokou populaci včetně starších ročníků. Instagram rychle roste (už ~63 % internetové populace má účet ) a stává se druhou hlavní platformou – doporučujeme investovat do budování kvalitního IG profilu, pokud cílíte na věk cca do 45 let. TikTok už nelze brát jako novinku pro teenagery – má přes 2 miliony českých uživatelů a proniká i do věkové kategorie 30+; firma poskytující služby by měla zvážit, zda na TikToku dokáže svou značku prezentovat kreativně, zejména pokud míří na mladší publikum (18–35). Pokud ano, vyplatí se tam být dříve než konkurence.
2. Krátká videa a Reels jako obsahová jednička – Trend „tiktokizace“ znamená, že krátká videa vládnou všem platformám. Firmy by měly přizpůsobit obsahovou strategii: zapojit video formát do svého mixu (ukázky služby v akci, tipy, rozhovory, případovky) a využívat formáty Reels na IG/FB a videa na TikToku pro maximální organický zásah. Klasické textové posty či odkazy mají minimální dosah, proto je lepší je omezit nebo vždy doplnit atraktivním vizuálem. Zároveň je vhodné experimentovat se délkou videí – velmi krátké klipy zaujmou pozornost (a osloví Gen Z, která „usíná u videí delších než 10 vteřin“ ), ale informativní obsah může mít klidně 60–90 vteřin a na IG je nyní prostor i pro videa v řádu minut. Důležité je upoutat hned na začátku a udržet tempo videa. Autenticita vítězí nad dokonalou produkcí – video natočené na mobil se upřímným projevem může mít lepší ohlas než vyumělkovaná reklama. Nebojte se ukázat “lidštější tvář” vaší služby formou videa (běžný den v kanceláři, rychlý tip od odborníka, odpověď na dotaz klienta apod.).
3. Budujte komunitu a dialog, nejen publikum – Sociální sítě už neslouží jen k jednostranné propagaci, ale hlavně k navazování vztahů se zákazníky. Aktivní komunita se může stát vaší konkurenční výhodou – z fanoušků se stávají loajální ambasadoři, kteří šíří dobré jméno dále. Založte Facebook skupinu související se vaším oborem, pořádejte pravidelné livestreamy nebo Q&A, povzbuzujte sledující ke komentářům a reagujte na ně (ideálně rychle a se zájmem). Ukazujte, že si vážíte zpětné vazby – např. zveřejněte „komentář týdne“ či vyzdvihněte uživatelský obsah. Tím dáte najevo, že vám nejde jen o prodej, ale o skutečný vztah se zákazníkem. Zapojení komunity je zvlášť důležité pro služby, kde rozhoduje důvěra a doporučení (zdravotní, právní, poradenské atd.). Investice času do komunitního managementu (odpovídání, moderování skupiny) se vyplatí v podobě vyšší retence zákazníků a word-of-mouth efektu.
4. Chytrá kombinace organického a placeného obsahu – Vzhledem k poklesu organického dosahu je rozumné počítat se rozpočtem na propagaci příspěvků. Neznamená to sponzorovat všechno, ale strategicky podpořit klíčový obsah – například ten, který už organicky rezonuje (vysoké engagement rate), nebo obsah určený nové cílovce (u kterého nemáte jistotu, že se sám rozšíří algoritmicky). Na Facebooku/Instagramu využívejte pokročilé cílení, ale připravte se na možné omezení některých okruhů v budoucnu (sledujte aktualizace reklamních podmínek). Testujte různé platformy pro reklamu – pro některé kampaně může vyjít lépe poměr cena/výkon na TikToku (zejména u mladší cílovky), jindy bude efektivnější Facebook (širší záběr, starší publikum se vyšší kupní silou). Nebojte se vyzkoušet i nové formáty reklam: např. Spark Ads na TikToku (výborné pro nenásilné zapojení produktu do obsahu tvůrců ) nebo Reels Ads na IG (mohou dosáhnout velmi vysoké sledovanosti). Důležité je průběžně měřit výsledky (CTR, konverze, cenu za lead apod.) a podle toho optimalizovat rozdělení rozpočtu. Sledováním KPI můžete zjistit, která síť přináší lepší poptávky – nenechte se řídit jen obecnými radami, ale daty z vlastních kampaní.
5. Personalizujte obsah pro své odvětví a cílovku – Při plánování strategie zohledněte specifika vašich služeb. Pokud nabízíte vizuálně atraktivní nebo zážitkovou službu (cestovka, eventová agentura, designérské studio), klíčová bude vizuální stránka – investujte do krásných fotek, videí, spolupráce se fotografy či micro-influencery na Instagramu. Naopak máte-li odbornou službu (účetnictví, právo), střídejte lehčí obsah (např. memes z oboru, aby se šířily) se užitečnými radami a case studies, které prokážou vaši odbornost – tyto můžete publikovat formou série příspěvků či dokumentů a shrnutí pak dát do atraktivního videa. Zohledněte i věk a styl komunikace cílovky: mladší publikum ocení rychlou, vtipnou komunikaci (klidně i pouhé reakce emoji ve Stories), starší či konzervativnější klientela zase spíše formálnější tón a delší vysvětlení (což můžete řešit například formou delšího popisku u FB příspěvku doplněného infografikou). Ptejte se: Kde tráví můj ideální zákazník čas a co na sítích hledá? – a tomu přizpůsobte svůj obsahový mix. Ne všechny platformy musí být prioritou – někdy je lepší dvě dělat pořádně než být všude polovičatě.
6. Využívejte AI a nové nástroje, ale se citem – Nebojte se nasadit umělou inteligenci pro zefektivnění práce: generování návrhů textů, překlad příspěvků, tvorbu podkladů pro grafiku apod. AI dokáže ušetřit hodiny času a dodat inspiraci, když vám dochází nápady. Vyzkoušejte nové nástroje jako ChatGPT (např. pro vymyšlení osnovy článku či série postů), Canva se AI funkcemi (třeba automatické odstranění pozadí), již zmíněný Opus Clip pro tvorbu Reels z delšího videa atd. Zároveň však udržujte kontrolu nad tónem a kvalitou – vše, co AI připraví, pečlivě projděte a dolaďte, aby výsledek odpovídal vaší značce. Nespoléhejte na autopilota; místo toho berte AI jako “parťáka”, který vám ulehčí práci, ale finální autorský dotek je na vás. Tím zachováte autentičnost a lidskost obsahu, což bude v roce 2025 jedním z hlavních rozlišovacích znaků úspěšné komunikace.
7. Sledujte trendy a učte se z dat – Digitální prostředí se rychle mění. Věnujte čas průběžnému sledování trendů na sociálních sítích – čtěte ověřené zdroje (Meta newsroom, TikTok blog, lokální média jako MediaGuru či MAM), abyste věděli o nových formátech (např. nástup Threads od Instagramu, nové algoritmické změny apod.). Zároveň důvěřujte vlastním datům – pravidelně analyzujte výkon svých příspěvků a kampaní. Zjistíte tak, jaké typy obsahu u vašeho publika fungují nejlépe (např. video případová studie má 3× více sdílení než běžný post – signál, abyste jich dělali více). Využívejte Insights/Analytics, ptejte se klientů, jak se o vás dozvěděli. Sociální sítě by v marketingu služby měly mít jasně definovanou roli (zvyšování povědomí, generování leadů, zákaznická podpora atd.) a měly by se vyhodnocovat stejně pečlivě jako jiné kanály.

Na závěr, rok 2025 bude pro firmy v sektoru služeb zejména o nacházení rovnováhy mezi osvědčenými kanály (Facebook jako stále nejmasovější médium) a novými příležitostmi (TikTok, nové formáty videí, komunity). Důraz se posouvá k autentičnosti, kvalitnímu obsahu a budování vztahů se zákazníky v online prostoru. Firmy, které dokáží těžit z dat a zároveň být kreativní a vstřícné ve své komunikaci, budou mít na sociálních sítích navrch. Sítě zůstávají mocným nástrojem – ale uspějí ti, kdo je využijí ne jen k prodeji, ale k vytvoření skvělé zákaznické zkušenosti a důvěry ve svou značku.

Zdroje: V analýze jsme vycházeli z nejnovějších dostupných dat a studií k českému trhu – například z reportů AMI Digital Index 2024 (průzkum STEM/MARK), údajů ČSÚ, statistik DataReportal 2024/2025, článků mediálních serverů (MediaGuru, MAM, Novinky aj., citováno průběžně) a z trendových predikcí marketingových agentur. Uvedené poznatky a čísla tak kombinují oficiální statistiky, průzkumy i praktické zkušenosti z oboru. Doufáme, že toto shrnutí pomůže lépe se orientovat v dynamickém vývoji sociálních sítí a využít jej ve prospěch vašeho podnikání v roce 2025.

Bc. Petr Kučera, MSc., MBA
CEO & Performance Stategist

Pokud se líbilo sdílejte